Výživa není slabost. Je to investice do výkonu.

Dlouho jsem si myslel, že výkon je hlavně o disciplíně. O tom, že musím „vydržet hlad“, běhat na lačno, být co nejlehčí, jíst co nejmíň. Vnímal jsem výživu spíš jako odměnu, něco, co si zasloužím až po výkonu – ale rozhodně ne jako jeho součást.

Teprve až když výkonnost stagnovala, únava se hromadila a regenerace trvala celé dny, začal jsem přehodnocovat. Moje tělo mi jasně říkalo, že něco chybí. A tehdy mi došlo, že jíst dostatečně není slabost. Je to základní předpoklad pro vytrvalostní trénink, regeneraci i zdraví.

V prostředí vytrvalostních sportů je velmi rozšířený tichý problém: většina sportovců jí málo. Ne proto, že by chtěli hladovět, ale protože netuší, kolik energie skutečně spotřebují. V tréninku vydávají stovky, někdy i tisíce kilokalorií denně, ale výživu řeší intuitivně. A právě tady začíná problém – tělo nemá z čeho stavět, opravit se, nebo posunout dál.

Je čas přehodnotit pohled na jídlo a výživu. Výživa není odměna, ale nástroj. Když chcete, aby tělo podávalo výkony, musíte mu dát suroviny. Když chcete, aby regenerovalo, potřebuje z čeho stavět. A když chcete, aby zvládlo tréninkový plán, musí mít nejen vůli, ale i zdroje.

Začněte jednoduše: plánujte výživu stejně jako trénink. Stejně jako víte, co poběžíte nebo pojedete, věnujte pozornost tomu, kdy a co sníte, co vypijete, čím doplníte minerály. Používejte elektrolytický nápoj, který dodá sodík, draslík a další klíčové prvky, jež tělo při zátěži ztrácí. Nepodceňujte sacharidy, které jsou nejrychlejším a nejčistším zdrojem energie pro vytrvalost. A dejte šanci regenerační výživě, která pomůže tělu vstřebat zátěž a připravit se na další den.

Výkon se nerodí z hladu. Výkon se rodí z dobře nastaveného přístupu.
Začněte v hlavě. A tělo Vás dožene.