Nedělní newsletter č. 8

Hola! 

Už jsem to zmiňoval, měl jsem šanci pracovat pro své velmi oblíbené značky, někde to bylo super, někde to bylo méně super, vždy jsem se ale tomu snažit dát maximum. Výsledek byl často rozličný, logicky. Jednou jsem dokonce slyšel větu, která ve mně rezonovala dlouho:

"Nejsi value for money."

V některých rolích jsem se trápil. Snažil jsem se, chtěl jsem být užitečný, ale ať jsem dělal, co dělal, pořád to nebylo ono. Něco tam chybělo – autenticita, důvěra, volnost? Nevím. Dnes už vím jen jedno: nedávalo mi to smysl, protože to jak vnímám věci já, neznamená že je tak vnímá i protistrana a může potom docházet ke konfliktu. Každá práce mi toho ale spoustu dala a právě díky těmhle zkušenostem si dnes tolik vážím toho, co dělám. A taky toho, že si můžu nastavovat pravidla sám. A jsem odpovědný za výsledek. Nikdo jiný. Jen já. 

Poprvé jsem k triatlonu přičichnul v roce 2013 když jsme v Nike spolupracovali s Honzou Kubíčkem. Byli jsme spolu i na hotelu v rámci cyklo soustředění na Mallorce, hodně jsme se o triatlonu bavili a mě začal přitahovat. Dokonce jsem tehdy absolvoval jeden terénní triatlon na severní Moravě, při startu jsem málem umrznul ve vodě (čekali jsme ve vodě cca 10min na start, já neměl neopren, voda cca 17st.), ale strašně jsem si to užil. Často teď přemýšlím proč mě triatlon tak láká, je to vlastně sportovní zrcadlo toho co dělám s ũnbeaten. Triatlon pro mě není jen sport. Je to metafora. Jasná paralela k vlastnímu podnikání.

„V triatlonu vás nikdo neschová.“

Musíte si to odplavat, odjet, odběhnout. V dešti, větru, vedru. S prázdnou hlavou nebo přetíženou. Vždycky sám za sebe.

A stejně tak je to s ũnbeaten. Pokud si neudělám plán, pokud to neodmakám, nikdo to za mě neudělá. Nemůžu to přehrát na tým nebo se schovat za nedokonalou grafiku. Každý gram energie, který do toho dám, se buď promítne ve výsledku… nebo ne. Ale vím, že jsem to aspoň zkusil a vím z čeho se mám poučit. 

Co mě na triatlonu fascinuje a proč se v tom tak vidím?

• Vytrvalost navzdory nepohodlí. Schopnost pokračovat, i když tělo chce zastavit, symbolizuje odhodlání a mentální sílu. Hlava vás dovede do cíle, ne nohy. Resp nohy toho zvládnou víc, než si myslíte.
• Disciplína v tréninku. Tři sporty, každý den něco. Není prostor na výmluvy. Pokud chci uspět, musím si na to najít čas. Stejně jako v byznysu.
• Poctivost. V tréninku poznáte, jestli si lžete do kapsy. Stejné jako když si chcete namluvit, že to půjde bez dobrého produktu a super zákaznického zážitku.
• Pokora. I ten nejlepší může mít den, kdy to nejde (své by k tomu mohl říct třeba Sam Laidlow loni na MS na Havaji). I nejlepší produkt může propadnout. A to je v pořádku. Důležité je tu prohru přijmout, najít kde byla chyba a uvést parádní produkt. Nebo vyhrát.
• Osobní růst nad výsledky. Pro mě je skutečná výhra ta kdy vyhraju nad sebou samým, ne nutně v porážení ostatních. Soupeři jsou nedílnou součástí naší cesty. Stejně jako konkurenti.

Když jsem stavěl ũnbeaten, byl to vlastně můj „business Ironman". Taky jsem se učil úplně nové věci. Taky jsem zkoušel, chyboval, někdy se hecoval a jindy se musel smířit s tím, že je třeba brzdit. Stejně jako u triatlonu tam nebyla žádná zkratka. Ale byla tam motivace. A chuť. ũnbeaten mentalita. O tom je vlastně celá značka. 

Dnes věřím, že to nejlepší, co si ze sportu můžeme odnést, je ne fyzička, ale hodnoty. A když se je naučíme aplikovat i mimo sport, stane se z toho životní výhoda.

Díky, že jste součástí téhle cesty. Ať už makáte na svém vlastním Ironmanovi – nebo na tom být dneska o kousek lepší než včera.

Hezkou neděli,
Lukáš